5 otázek o vzletech a přistáních, které vás možná překvapí

Vzlétají a přistávají letadla automaticky nebo je to na pilotech?

Často se setkáte s tvrzeními, že piloti v kabině velkých dopravních letadel vlastně nic nedělají, protože celý let za ně odřídí autopilot. V praxi to tak úplně není. Vzlety jsou výhradně v rukou pilotů, u přistání pak záleží na spoustě okolností, ale zcela automaticky se v praxi provádí pouze asi jedno ze sta přistání.

U větších letišť procedura nejčastěji probíhá tak, že je letadlo automaticky navedeno do osy přistávací dráhy a piloti přebírají řízení v jeho poslední fázi. Na menších letištích nicméně taková možnost není, proto piloti nejprve musí ručně nastavit parametry na autopilotovi a pro přiblížení převzít řízení do rukou.

I při automatickém procesu ale mají piloti spoustu práce – musí komunikovat s věží, navádět letoun po trase v často velmi vytížených leteckých koridorech, klapky a různé další systémy včetně samotného autopilota.

Jak se z pozice pilotů liší různá letiště?

Kromě právě možnosti automatického navedení se letiště liší v mnoha aspektech. Trasy sestupu a přiblížení jsou vždy definovány pomocí bodů, kterými letadlo musí proletět v určité výšce. Zatímco některá letiště jsou viditelná z velké dálky, u jiných pilot navazuje kontakt s přistávací dráhou třeba i pár set metrů nad zemí.

Někde se piloti srovnají s osou dráhy již desítky kilometrů dopředu, jinde musí jen pár chvil před dosednutím nebo naopak ihned po vzletu manévrovat. A specifické mohou být také povětrnostní podmínky, například u menších letišť na ostrovech to typicky bývá silný boční vítr od moře, u letišť v členitých horských oblastech zase větší výskyt turbulencí.

Stalo se někdy, že by letadlo musel pilotovat někdo z cestujících?

Na situaci, kdy řízení letadla musel převzít někdo s pasažérů, narazíte v nespočtu filmů – koneckonců je okolo takové situace postavena třeba kultovní komedie Připoutejte se, prosím! V praxi jsou ale takové případy naštěstí extrémně vzácné, hlavně pak u velkých dopravních letounů. Jeden takový případ je zaznamenán v roce 2005 na letu Helios Airways 522. Piloti si špatně nastavili tlakování v kabině a pro nedostatek kyslíku omdleli, což se postupně stalo i většině cestujících. Stevard, který zaznamenal problém, se bohužel tak dlouho dobýval do kokpitu, že když se řízení Boeingu 737 ujal, jednomu z motorů krátce nato došlo palivo. Bohužel let skončil katastrofou.

U menších letounů jsou takové situace častější, už proto, že je zde často pouze jeden pilot. V takové situace se octl třeba představitel Mr. Beana, Rowan Atkinson. Ten si v roce 2001 objednal v Keni let pro sebe, své dvě děti a svou ženu. Pilot šestimístné Cessny ve vzduchu náhle ztratil vědomí a tak se britský komik, sám majitel pilotní licence na malá letadla, ujal řízení. Naštěstí se mu po zajištění stability letu povedlo pilota probudit „pár fackami“ a let byl bezpečně dokončen.

Pokud máte chuť přesvědčit se o svých schopnostech na vlastní kůži a vžít se do role pilota, není nic jednoduššího než usednout do kokpitu leteckého simulátoru a užít si to se vší parádou v bezpečí na zemi. Některé simulátory dokonce umí nastavit krizový režim a vy si tak vyzkoušíte, jak se zachovat, když vám vysadí motor nebo začne hořet v kabině.

Dokázal by s letadlem přistát běžný cestující?

Když tedy nemáme mnoho příkladů z praxe, otázka, jestli amatér dokáže s velkým letadlem přistát, je stále ve vzduchu. Odpověď není jednoznačná – šance jsou rozhodně vyšší, pokud je v dosahu letu letiště s automatickým naváděním, kdy je potřeba jen zadávat správné pokyny autopilotovi, s čímž může pomoct pracovník letového řízení, třeba ve spolupráci s pilotem mimo službu. Manuální řízení letadla je pak obzvlášť ve fázi přistání poměrně složité a nezkušený jedinec by si spíše neporadil. Různé pokusy na toto téma probíhají v simulátorech, jak demonstruje třeba video pilota a Youtubera s přezdívkou „Captain Joe“. Schválně se nechte překvapit, jak jeho test dopadl.

Jak se začínající piloti učí vzlétat a přistávat?

Možná si teď říkáte, jak se vlastně piloti učí vzlétat a přistávat, když by neúspěšný pokus znamenal katastrofu? Základem jsou samozřejmě simulátory, kde aspirující piloti nejprve vše poctivě trénují nanečisto. U skutečného letu pak vše hlídá instruktor – drtivá většina letadel, do nichž se vejdou alespoň dva lidé, má také dvě sady řízení.V praxi tak instruktor celou dobu řízení volně drží v rukou a případně lehce vypomáhá, navíc pečlivě hlídá parametry jako rychlost nebo sklon a je tak připraven kdykoliv řízení v mžiku převzít.

Na stejném principu také probíhají naše zážitkové lety pilotem na zkoušku malého letadla. Zde si tedy vzlet ani přistání vyzkoušet nemůžete, důvod toho je asi vzhledem k předchozím řádkům jasný. Naopak ale máte pod palcem veškeré pilotování ve vzduchu včetně otoček, směřování na daný bod nebo udržování letadla rovnoběžně s horizontem.

Vzlétat a přistávat vskutku není sranda, ale s patřičným tréninkem, asistencí přístrojů a léty ověřenými procedurami se chybovost snížila skutečně na minimum. Propadat panice, když se letadlo odlepí od země a když se k ní naopak přiblíží, proto rozhodně nemusíte. A ať víte, zač je toho doopravdy loket, přijďte si vyzkoušet třeba některý z naší široké nabídky věrohodných simulátorů.